Vězně Rudé věže smrti zabíjelo ozáření uranovým prachem

Od nás se odchází jen jako mrtvola: Vězně Rudé věže smrti zabíjelo ozáření uranovým prachem.

Pracovní tábor Vykmanov II má jednu z nejhorších pověstí u nás. Oficiálně byl nazývaný Nápravně pracovní tábor s krycím označením L - mezi vězni se tradovalo, že L má znamenat likvidační. A jakoby tomu skutečně tak bylo, z tábora, kterému vévodila sedmipatrová věž z rudých cihel, jen málokterý vězeň odešel živý. K otřesným podmínkám a šikaně, které panovaly ve všech pracovních táborech, se totiž přidala i tvrdá a velice nebezpečná práce při zpracování uranové rudy.



Tábor fungoval pouhých pět let, přesto se stal symbolem útlaku, mučení a smrti. Mezi lety 1951 a 1956 zde vznikly čtyři dřevěné baráky, ve dvou z nich se tísnilo kolem 300 vězňů, kteří zde pracovali na konečné úpravě uranové rudy. Věž, pro kterou se vžil název Rudá věž smrti, bylo patrně nejhorší místo na práci v naší zemi.


Vězni do sedmého patra vyváželi rudu na vozících, kde ji přesypávali na obří síta, kterými ruda padala až do přízemí. Dole ji vězni pěchovali do sudů pomocí dřevěných palic. V celé budově poletoval jemný radioaktivní prach, kvůli kterému nebylo vidět ani na konec vlastní ruky. Jedinou „ochranu“, jakou vězni měli, byly masky, které proti radioaktivitě nepomáhaly.







142 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše